Euro? Chováme se jako chytrá horákyně
Narodil jsem se pár dní po válce, tak si to spočítejte, kolik mi bylo v šedesátých letech, než přišel ten srpnový den. A pak jednadvacátého k nám s rachotem neurvale vtrhli přátelští sousedé. Ze dne na den zlom a pak dlouhá léta bez nadějí. Pro naši generaci, o to víc pro naše rodiče, zůstalo málo důvodů k optimizmu. Přesto ale naděje neuhasla. Pošilhávali jsme jako ostatní za ostnatý drát. Za hranicemi záviděníhodný svět – s úplně obyčejným životem ve svobodném prostředí. Sledovali jsme s napětím postupné snahy západních států o integraci. Pro nás nedostupná meta: jak by to bylo úžasné, kdybychom také my k nim patřili!!! Kdyby se Evropa inspirovala kontinentem za mořem a její státy by se také spojili, do jednoho silného. V našich představách vize o vzniku jakýchsi Spojených států evropských. Jedna kultura, jedna měna, jedna silná armáda. Byli jsme přeci tisíce let součástí západní civilizace, a proč by nám měl být návrat do civilizovaného světa odepřen? Stát se opět součástí Evropy a už tam zůstat.
Za dvacet let se stalo neuvěřitelné, o čem jsme jenom snili. Neurvalí museli odtáhnout. Ostnaté dráty zmizely. A otevřely se možnosti. Nečekaná šance opět se opět přiřadit do západní civilizace. A oni nás přijali.
Neuvěřitelné, že se toho i moje generace dožila. A vstoupit do Evropské Unie následně i do NATO spolu s námi spěchali další státy z východního bloku, jako o závod. Součástí EU jsme se konečně stali v roce 2004 po referendu, kterým jsme se zároveň zavázali přijmout Euro.
Před dvaceti lety závazek a stále nic. Ostatní státy z východního bloku neotálely. Měly trpkou zkušenost. Byly si vědomi hrozby z východu a tedy důležitosti společné měny pro zrychlení a hlavně zpevnění integrace. Litva, Lotyšsko. Finsko, Estonsko Chorvatsko, Slovinsko a také Rakousko.
A u nás? Z většiny stran stále jen vytáčky: …“ještě prý nejsme připraveni…ne ne, ještě ne, to by pro nás nebylo výhodné … a pak znovu….ne euro ne, určitě bychom na tom prodělali…..euro ne, ne, chraň bůh, to bychom museli bychom platit resty těch chudších států……. Euro prý ano, ale musí se potvrdit znovu referendem. … teď ale prý není vhodná doba, zdaleka ještě ne….….musíme počkat až na tom vyděláme….. Euro ano, ale nyní ne, všecko by se zdražovalo a lidi by přišli o peníze…. Euro rozhodně ne, protože bychom přišli o suverenitu….. zkrátka ne, ne, ne, dnes není vhodná ekonomická situace. …někdy v budoucnu ano, ale teď ještě ne“ A tak stále dokola znovu a znovu už dvacet let. Pouze ten jednostranný „ekonomický“ pohled, který se smrskl jen na to škudlivé - zda je to pro nás výhodné a zda-li na tom neproděláme. A místo solidního přístupu tak společnou měnou znejistit a strašit lidi.
To víte, že vše v evropském společenství není, jak by mělo. Skřípání je někdy docela hlasité. Ale idea spojení Evropy je silná. A pro nás, zejména v kontextu s dnešním děním ve světě, na východě - je bezesporu jedinou zárukou naší existence. Nevím, zda přijetím Eura ztratilo svoji suverenitu Rakousko, Řecko, Slovensko, Chorvatsko a dalších … 16 států. Myslím, že nikoliv. Ani u našich sousedů se svět nezbořil. Závidím Slovákům, že byli o tolik prozíravější. Patnáct let platí společnou měnou, žádná národní katastrofa je nepostihla, ani bankrot. A mezi námi – zvládli to excelentně, zcela bez problémů, bez otálení a bez újmy, bez ochuzení svých obyvatel.
Otázka přijetí eura totiž není výhradně jen ekonomickou záležitostí. Je to totiž náš vlastní závazek, jehož splnění odráží naši věrohodnost. Vypovídá o tom, zda je náš zájem spolupracovat s ostatními západními zeměmi skutečný. Zda nám na společné věci opravdu záleží. A také, že umíme držet slovo. Spolupracovat znamená také sdílet rizika. Přístupem k společné měně přeci dáváme najevo, že stojíme o společný dům. Že to není stále jen My a Vy. A rozhlédneme-li se dnes, v tyto dny kolem sebe - neuškodilo by nám trochu více prozíravosti?.
Chováme se jako chytrá horákyně. Kroutíme se, vytáčíme, mlžíme, chytračíme. Promiňte mi to, ale stydím se za nás. Odpusťte mi netrpělivost starého muže.
Václav Girsa
Přestaňte už strašit těmi skanzeny!
Do projektové praxe jsem vstoupil v sedmdesátých letech minulého století, tedy v době počátku normalizace. Vzpomínky z té doby postupně mírně šednou, ale ne všechny. Některé jsou nevyhubitelné. Floskule dehonestující skanzeny.
Václav Girsa
Nad katedrálou sv. Víta (vzpomínka na restaurátora Miloše Gavendu)
V době, kdy skupina restaurátora Miloše Gavendy pracovala na opravě kamenného pláště a hlavní věže katedrály sv. Víta jsem využil možnosti seznámit se přímo na lešení s nejstarší částí naší nejvýznamnější památky.
Václav Girsa
Čí by to byla ostuda?
V kontextu s tématem Praha a UNESCO se v posledních dnech se objevuje celá řada názorů, často protichůdných i velmi odvážných. Věřím, že vyškrtnutí je zatím hrozbou teoretickou. Ale člověk nikdy neví a tak mi dovolte pár odstavců.
Další články autora |
Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici
Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...
Tři roky vězení. Soud Ferimu potvrdil trest za znásilnění, odvolání zamítl
Městský soud v Praze potvrdil tříletý trest bývalému poslanci Dominiku Ferimu. Za znásilnění a...
Takhle se mě dotýkal jen gynekolog. Fanynky PSG si stěžují na obtěžování
Mnoho žen si po úterním fotbalovém utkání mezi PSG a Barcelonou postěžovalo na obtěžování ze strany...
Školu neznaly, myly se v potoce. Živořící děti v Hluboké vysvobodili až strážníci
Otřesný případ odhalili strážníci z Hluboké nad Vltavou na Českobudějovicku. Při jedné z kontrol...
Rusové hlásí průlom fronty. Ukrajinská minela jim přihrála klíčové město
Premium Jako „den průlomů“ oslavují ruští vojenští blogeři pondělní události na doněcké frontě, kde se...
Přijíždí německý prezident Steinmeier. Setká se s Pavlem, uctí oběti střelby
Německý prezident Frank-Walter Steinmeier zahájí dvoudenní návštěvu Prahy. Na Pražském hradě ho...
Podmínky míru musí určit Ukrajina, říká ministryně obrany Černochová
Premium Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) o sbírce na munici pro Ukrajinu, komunikaci náčelníka...
Vědmy jdou do akce. Mladé dronařky tvrdě cvičí a chystají se na Rusy
Premium Ukrajina (od zpravodajů iDNES.cz) Válka na Ukrajině je v nemalé míře válkou dronů a technologií. Ukrajina, ale i Rusko je vyvíjejí,...
Americkou Oklahomu a okolní státy zasáhla série tornád. Úřady hlásí čtyři mrtvé
Nejméně čtyři mrtvé si vyžádala série tornád, která od sobotního večera zasáhla Oklahomu. Podle...
Akční letáky
Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!
- Počet článků 4
- Celková karma 17,90
- Průměrná čtenost 459x
Skoro padesát let se angažuji v oboru. Mým tématem je ochrana památek, jejich restaurování i obnova s cílem oživení. Publikuji v odborném tisku, napsal jsem s kolegy oborovou metodiku, přednáším na fakultě i pro veřejnost. Rád bych přispěl k tomu, aby veřejnosti více záleželo na zachování památek. Je důležité, aby vztah ke kulturnímu dědictví nebyl pouze věcí památkářů, ale nás všech. Přivítal bych možnost sdělení s větším dosahem.